Zemito – kamenité proudy jsou soustředěním odtoku srážkových vod po sklonitém terénu, který dosáhl vysoké unášecí síly, rozrývá a transportuje kvartérní vrstvy (půdní vrstvy, zvětralé horniny). Zemito-kamenitým proudem se může stát podobně jako u bahnotoku za extrémních srážek každý zemní žlábek. Svým tvarem žlábek sbírá z území k němu přiléhající dešťovou vodu a jejím účinkem dochází k rozrývání a unášení půdních vrstev (kvartérních vrstev). Charakteristikou území, ve kterém vzniká je velký spád (i více než 50%), velká unášecí síla vody a malé povodí (mikropovodí), které je celé zasažené extrémní srážkou.

Tabulka ovlivňujících faktorů

Název faktoru	Poznámka
sklon svahu	průměrný sklon, vážený sklon údolnic, délka
horninové prostředí	mocnost kvartéru, charakter zvětrávání, foliace, typ matečné horniny, propustnost, vlastnosti svahového pokryvu
půdní skladba	mocnost, půdní typ
vegetační pokryv	les, křoviny, stromový zápoj
srážky	intenzita, délka, opakování, extrémní srážky
hydrologie	přítomnost pramenů, hladina podzemní vody
velikost povodí	velikost plochy mikropovodí
zvěř	vliv na pokryv a vegetaci, trvalé spásání a ničení porostu
antropogenní	zemědělství, stavební a výrobní činnost

Grafická poloha jevu ZEKAPR k vybraným faktorům

Více o dané problematice naleznete v  závěrečné zprávě celého projektu.

Havarijní situace

Úvodní informace

Tento návod chce pomoci ke správnému postupu při řešení havárií způsobenými zemitokamenitými proudy. V řadě kroků je stejný jako v případě jiných georizik (zemní sesuvy, skalní řícení), avšak klade důraz na specifika řešení havárie způsobené jmenovaným geologickým jevem.

Zanesení kolejového lože v důsledku svahových pohybů

Krok 1 - Zajištění situace

V případě havarijní situace způsobené zemitokamenitým proudem, je třeba postupovat jako v jiných krizových situacích.

1. Je třeba zajistit ochranu zdraví a majetku a zároveň neohrozit zdraví vlastní ani jiných osob. V případě zemitokamenitých proudů půjde především o vyklizení prostoru kterým zemitokamenitý proud postupoval, případně zastavení provozu na komunikaci, kterou zasáhl, nebo může zasáhnout.
   POZOR: Zejména pokud z čela zemitokamenitého proudu vytéká voda, ale i v případě jeho vysoké vodnatosti anebo další srážky je možné, že se vyskytne další
2. Pro zajištění bezpečnosti je nutné zajistit vypnutí všech produktovodů zasažených, nebo potenciálně zasažitelných zemitokamenitým proudem. (elektrické kabely, plyn apod)
3. Pro jakékoliv další počínání je třeba předpokládat, že se jev může opakovat i v dalších podobných lokalitách (zejména rýhách a stržích) v okolí výskytu řešeného jevu.
4. Situaci je třeba detailně zdokumentovat (nejlépe nafotit). Je třeba zachytit celkovou situaci, čelo zemiokamenitého proudu, detail převládajícího materiálu, který proud tvoří a v neposlední řadě i škody, které jev havárii způsobil. Je vhodné na fotografie -zejména ty detailní, umístit nějakou věc denní potřeby pro zachování měřítka. (sirky, klíče, minci apod.).
5. Pro další postup je vhodné zjistit majitele pozemků zasažených i těch na kterých zemitokamenitý proud vznikl. Více na www.nahlizenidokn.cz

Krok 2 -Postup při řešení havárie

Česká legislativa nezná termín "havárie". Rozsáhlejší situace tohoto typu, zejména pokud jde o ohrožení veřejné infrastruktury, řeší zákon č. 240/2000 Sb., krizový zákon. Určuje působnost a pravomoc státních a územně samosprávných orgánů, taktéž definuje a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace , jejich řešení a při ochraně kritické infrastruktury. Tyto situace však nesmí souviset se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením. Pro takovou situaci je třeba informovat orgány krizového řízení tj. nejčastěji obec, případně kraj a postupovat dle zpracovaného krizového plánu.

V případě události menšího rozsahu, která není krizovou situací ve smyslu zákona, je podobně jako u krizových událostí třeba neprodleně zajistit prvotní rekognoskaci ze strany specialistů na danou problematiku, která může vyústit v následující závěry:

• Událost představuje jednoduchou záležitost a lze ji vyřešit na místě, v krátkém čase, bez nutnosti přijímat složitá a náročná opatření, neohrožuje obecný ani soukromý zájem apod.
• Událost nepředstavuje jednoduchou záležitost ve smyslu předchozího ustanovení a obecný nebo soukromý zájem je ohrožen. K jeho ochraně bude nutné podniknout další kroky a opatření.
• Zjištěný stav je havarijní a hrozí zde nebezpečí z prodlení. Přijetí dalších kroků a opatření je velmi naléhavé. Stav je označen jako havarijní, což má případné důsledky ve vztahu k řešení dané situace.

Postup, je-li zjištěná záležitost jednoduchá:

O dalším postupu lze rozhodnout na základě závěrů přijatých při rekognoskaci (místním šetření), případně doplněných posudkem znalce z oblasti inženýrské geologie. Okamžitá technická sanace není nutná, situaci je však třeba periodicky sledovat a na základě výsledků tohoto sledování teprve rozhodnout o dalších krocích.

Příklady návrhů a doporučení:

• Zvážit úklid a drobné zemní úpravy, především odvodnění bezodtokových depresí,
• Realizovat opatření vedoucích ke zvýšení absorpční kapacity svahu.
• Celý prostor opatřit výstražným označením, informační tabulí a podle návrhů příslušných osob provést označení výstražných dopravních značek a možné umístění zábran u komunikace.

Postup v případě, že záležitost není jednoduchá a ohrožuje obecný zájem

V tomto případě je třeba kontaktovat oblastního geologa z Agentury ochrany přírody a krajiny nebo specialistu inženýrského geologa, který zajistí prvotní mapování a registraci území.

Provede se výběr kvalifikovaných průzkumných firem a postupem souladným se zadávání veřejných zakázek se učiní úkony směřující k výběru subjektu, jenž provede inženýrsko-geologický, hydrogeologický a geotechnický průzkum. Podle posouzené skutečné stability dotčeného svahu je nutno vymezit velikost povodí, které se k ohroženého prostoru vztahuje a pracovat s množstvím vody, které může daným místem protékat.

Po provedení průzkumu bude navržen projekt sanačních opatření, oponovaný nezávislým oponentem. (V tomto směru lze např. doporučit pracovníky ČVUT, České geologické služby, Agentury ochrany přírody a krajiny, Báňského úřadu a nebo České asociace inženýrských geologů. )

Projekt sanačních opatření bude zpracován subjektem, který bude mít s řešením této problematiky dostatečné zkušenosti, a který bude vybrán způsobem souladným se zadáváním veřejných zakázek. Projekt může být buď jednovariantní a jednoetapový, je-li nejvýhodnější řešení zjevné, zejména při řešení jednodušších případů řícení, nebo by měl nabídnout několik variant řešení s tím, že varianty mohou být rozděleny do několika etap. Konečný výběr metod a etap bude proveden observační metodou. Doporučuje se, aby dohodnuté závěrečné řešení realizačního projektu bylo posouzeno dalším nezávislým oponentem.

Po odsouhlasení projektu sanačních opatření bude postupem souladným se zadávání veřejných zakázek vybrán zhotovitel, který prokáže dostatečnou odbornost. Zadavatel s ním uzavře smlouvu o dílo. Kritériem pro výběr zhotovitele díla by neměla být výhradně cena, ale s ohledem na specifika a charakter prací, pracovní podmínky, požadavky na vybavení speciálními technologiemi, možné ohrožení prostoru prováděných prací apod. i zkušenosti zhotovitele. Při provádění opatření je nutný trvalý dozor geotechnika.

V této souvislosti je třeba rovněž provést výběr odborného geologického dozoru investora a zajistit pravidelnou autorskou kontrolu projektantem a pravidelnou fotodokumentaci provedených prací.

Na konci realizace projektu je stanovena frekvence kontroly stavu realizovaných opatření a časové termíny provádění údržby.

Doporučená doba sledování je 160 měsíců včetně provádění fotografické dokumentace po celou dobu sledování.

Postup při havarijní situaci

V tomto případě je nutné:

• neprodleně zjistit, zda přes ohrožené území vede plynovod nebo produktovod, a pokud ano, je nutné zajistit jeho odpojení,
• zahájit provádění neodkladných úkonů k bezprostřední záchraně osob a majetku, a to za součinnosti místních stavebních společností a Hasičského záchranného sboru České republiky,
• kontaktovat oblastního geologa ČGS,
• spojit se s příslušnými odborníky, zejména specialistou- geotechnikem,
• učinit úkony směřující ke zpracování průzkumných, hodnotitelských odborných prací, stanovení druhu a rozsahu sanačních opatření a zajistit konzultace s dalším odborným externím specialistou (ČVÚT, soudní znalec geolog) ,
• rozhodnout o rozsahu sanačních opatření,
• zadat provedení sanačních opatření odborníkovi, který bude tyto práce provádět po určených jednotlivých krocích, a to postupem souladným se ZVZ.

V případě, že přes všechna výše provedená opatření se havarijní stav nezlepší a bude stále existovat předpoklad o pokračování havárie, zvětšování nebezpečí z prodlení apod., mohla by být tato skutečnost při splnění zákonných podmínek důvodem k vyhlášení stavu nebezpečí, příp. nouzového stavu (viz komentář výše).